„Výstavou přibližujeme dějiny mincovny z let 1300 až 1726 a zároveň připomínáme 300 let od ukončení ražby ve Vlašském dvoře – největší české středověké mincovny, která byla spjata s mimořádným ekonomickým rozmachem Českého království,“ říká ředitelka muzea Lenka Mazačová. Návštěvníci výstavy si tu mohou vyrazit památeční minci i sami. „Razí se do hliníkového střížku. Jako suvenýr jsme připravili i kopii renesanční medaile z bílé mosazi, která dobře napodobuje stříbro,“ doplňuje Mazačová.
Podle Lenky Mazačové ukazuje výstava netradiční formou krásu stříbrných platidel i to, proč je jejich sbírání takovým fenoménem. „Začneme slavným pražským grošem Václava II. a skončíme půltolarem Karla VI. z roku 1726. A ta století mezi tím vyplní několik desítek mincí všech panovníků a všech nominálů,“ zve na „stříbrnou výstavu“ ředitelka Mazačová.
Na Hrádku bude k vidění více než 100 exponátů – nejen mince, ale i obrazy a faksimile Královského horního zákoníku Ius regale montanorum nebo více jak 150 let starý model slavné mincovny. „Ukážeme i faksimile Zbraslavské kroniky, v níž je zachyceno zahájení kutnohorské ražby,“ uvádí ředitelka Českého muzea stříbra.
Pražský groš: fenomén střední Evropy
Název výstavy odkazuje na historické kontrasty. „Na jedné straně je to sláva a bohatství kutnohorského stříbra, na druhé bída těžby po třicetileté válce. Pražský groš patřil kdysi k nejkvalitnější a nejsilnější měně v celém prostoru široké střední Evropy a zůstal jí až do počátku 16. století. Výstava ale ukáže i měděné mince z dob husitství, inflační „válečné“ mince a vysvětlí i důvody státního bankrotu. Konec ražby v roce 1726 měl jednoduchou příčinu – přestalo se razit, protože už nebylo z čeho,“ vysvětluje kurátor výstavy Josef Kremla.
Výstava přibližuje i samotný proces výroby. „Ve Vlašském dvoře vznikaly i ražby medailové, včetně značného množství tzv. početních grošů českých králů nebo předních kutnohorských měšťanů a královských úředníků,“ říká Kremla.
Návštěvníci se seznámí s technologiemi ražby, odlišnými postupy i rozdíly v kvalitě jednotlivých mincí – od luxusních kusů po méně zdařilé. Cílem je ukázat celý proces: kde se razilo, jak výroba probíhala a jak se mince v čase proměňovaly. „Ve škole se všichni učí o pražském groši a jeho obrázek můžete snadno vygooglit, ale vidět ho na vlastní oči je něco jiného. Návštěvník si může porovnat groš Václava II. s tím od Karla IV. nebo Ferdinanda I., nebo třeba tolary všech tří Ferdinandů,“ uvádí kurátor výstavy s tím, že ne náhodou je pražský groš dodnes jednou z nejoblíbenějších sběratelských mincí.
Hrádek i stříbrný důl jako součást zážitku
Samotný Hrádek, dnes sídlo Českého muzea stříbra, je významnou historickou památkou spjatou s gotikou a ranou renesancí. „Návštěvníci by měli vnímat nejen exponáty, ale i prostor. Hrádek byl sídlem tzv. stříbrné šlechty, která udávala architektonické trendy své
doby,“ doplňuje Mazačová a zve i na druhou velkou výstavu, která se zde koná. Ta se věnuje příchodu a působení jezuitů v Kutné Hoře po roce 1626.
Zájemci o expozice Českého muzea stříbra mohou během sezóny navštívit také středověké důlní dílo s originálním těžním strojem ze 16. století nebo nejdelší stříbrný důl v Česku. Připraveny jsou i letní noční prohlídky dolu sv Jiří, které přibližují náročný život havířů v hloubce 30 metrů pod zemí.
Součástí programu jsou rovněž komentované prohlídky, numismatické přednášky i odborný seminář pro veřejnost.
www.cms-kh.cz https://www.facebook.com/muzeumkh
Lesk a bída. 300 let od poslední mince Vlašského dvora. Hrádek, Barborská 28, Kutná Hora. Od 17. dubna do 17. listopadu 2026.
Otevřeno út-neděle, listopad-prosinec 10–16 hodin, leden 9–17 hodin. Vstupné na výstavu 40 Kč, snížené 30 Kč.
.
Víte, že…
… mince se původně razily ručně silným úderem kladiva, strojová ražba se v Čechách rozšířila až od druhé poloviny 17. století?
… padělání mincí je stejně staré jako mince samotné a často šlo o měděné kusy potažené tenkou vrstvou stříbra? Občas se ale znehodnocení měny dopouštěli i sami panovníci, kteří si tím vylepšovali královský rozpočet: „Postříbřené mince bývají dnes poměrně dobře rozpoznatelné, protože i v opisech se vyskytovala řada chyb,“ líčí Josef Kremla. „Jiným problém představuje tzv. depot Mišpulky. Jde o soubor pražských grošů Jana Lucemburského s výrazně sníženým obsahem stříbra v mincovním kovu. Vypadá to tak, že tato falsa mohla vzniknout v nějaké podobě přímo v mincovně,“ míní kurátor výstavy.
… kutnohorská mincovna vznikla díky bohatství místních stříbrných dolů? Vlašský dvůr nebyl jednou dílnou, ale komplexem pracovišť, kde se stříbro kontrolovalo, zpracovávalo a razilo pod přísným dohledem.
…v dobách prosperity představovala Kutná Hora finanční páteř země? V krizových obdobích se však provoz omezoval, měnila se kvalita mincí a někdy docházelo i k přerušení výroby.
… hlavním úkolem Českého muzea stříbra je chránit sbírkové předměty, z nichž některé uchovává už téměř 150 let? Stejně důležité je ale i jejich zpřístupňování a vzdělávání veřejnosti.
… poklad ze stříbrných mincí lze na Kutnohorsku nalézt i dnes? Jedním z největších objevů byl v roce 2024 nález raně středověkého mincovního depotu čítajícího více než 2150 mincí. Šlo o ražby tří přemyslovských panovníků: krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107). Na zabezpečení objevu a vyzvedávání mincí spolupracovalo České muzeum stříbra s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky. Zástupce Archeologického ústavu, Filip Velímský, přiblížil hodnotu nalezeného pokladu takto: „Pro přelom 11.–12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat například
