Devastující „chlapeček“ a „tlouštík“
Poslední fáze 2. světové války byla, co se bombardování týká, velmi intenzivní. Japonská vláda odmítala přijmout výzvu ke kapitulaci, kterou vydala Čína, Spojené království a USA v průběhu postupimské konference. Spojené státy se proto rozhodly pro rozhodující krok. Terčem jejich útoku se stalo přístavní město Hirošima, jež tak smutně proslulo historicky prvním svržením atomové bomby Little boy, neboli „chlapeček“. Na město bylo cíleno hned z několika důvodů. Nacházel se zde vojenský komplex, jenž zahrnoval přístav, základny, letiště i sklady, a navíc lokalita sevřená horami účinek bomby několikrát znásobila.
Kruté bombardování pokračovalo také o tři dny později, kdy na přístavní město Nagasaki svrhl letoun B-29 Bock´s Car plutoniovou bombu Fat Man. Ačkoliv 9. 8. 1945 byla použita účinnější puma se silou 22 kilotun, napáchala méně škod, než uranový Little boy. Důvodem bylo počasí, které pilotovi nedovolilo zasáhnout původní cíl, tedy vojenské sklady v Kókuře. Muniční komplex nebyl vidět, a tak se bombardér odklonil k Nagasaki, kde v 11:00 hodin svrhl „tlouštíka“. Přesto, že bomba minula svůj cíl, zahynulo při výbuchu přes 60 tisíc lidí. V průběhu let pak počet mrtvých v důsledku vyvolaných nemocí ještě několikanásobně vzrostl.
Ihned po výbuchu totiž vznikla obrovská žhavá koule, která rozproudila tlakovou vlnu a zbořila veškeré budovy v dosahu několika kilometrů. Souvisle s ní se začalo šířit i zhoubné gama záření, jež způsobovalo slepotu a smrtelné popáleniny. Nemoci, které svržená jaderná bomba způsobila, pronásledují přeživší dodnes.
Zbraním, jejich vývoji i tématu, jak jimi člověk ovlivnil okolní svět, se věnuje seriál Zbraně, jež změnily svět, který v srpnu vysílá televizní stanice Spektrum.
Zásadní bitvy 2. světové války
Během 2. světové války přišlo o život na 40 milionů civilistů a 20 milionů vojáků. Největší ztráty na životech utrpěl Sovětský svaz, který boji přišel až o 80 % mužů narozených v roce 1923. Už 19. 8. se dívejte na stanici Spektrum, která vám odhalí bitvy, jež dlouhodobě poznamenaly většinu států světa.
V seriálu Vyhrané a prohrané bitvy 2. světové války připomene ty nejvýznamnější boje válečného období, jehož začátek je oficiálně datován na 1. 9. 1936.
Bitva ve vzduchu
Jedná se o sérii bitev, která se odehrála od srpna do října 1940. Cílem Německa bylo zničit britské letectvo tím, že útočilo na jeho základny. Útočit začalo posléze i na hlavní město Londýn s cílem podrazit morálku jeho obyvatel. To se jim ovšem nepovedlo a německá Luftwaffe naopak přišla v tomto období o 2 375 letounů. Důležitou roli při této bitvě sehrál radar, jenž byl v té době technickou novinkou a který Angličanům hodně pomáhal. Tato bitva se zapsala jako první neúspěch německé armády.
Bitva dlouhá 200 dní a nocí
Boj, kterého se zúčastnilo největší množství lidí i bojové techniky, se odehrál před 67 lety na březích Volhy. Přesto, že z počátku byla německá armáda proti té sovětské daleko početnější, obránci města Stalingradu bojovali na zemi i ve vzduchu tak tvrdě, že rozdrtili celkem pět armád. Vítězství Sovětského svazu světu ukázalo, že není nutné se před Němci pouze skrývat, ale že je možné je dokonce porazit. Bitvy o Stalingrad se zúčastnilo přes dva miliony lidí, dva tisíce tanků i letadel a téměř 30 tisíc děl.
Bitva tanků
Velký neúspěch, který odsoudil Třetí říši k porážce, byla bitva v Kurském oblouku. Dne 4. 7. 1943 zahájila německá vojska útok s cílem zlikvidovat Kurský oblouk a oslabit sovětské síly natolik, aby v důsledku ztrát neměli odvahu k významnější ofenzívě. Ruská armáda skutečně ztratila mnoho, avšak pro Německo se jednalo i tak o velký neúspěch, jímž ztratilo kompletní strategickou iniciativu. Největší tankovou bitvu prohrálo Německo kvůli velké časové ztrátě, počtu promarněných příležitostí a oslabení bojišť.
Nesmiřitelný, vytrvalý a vysilující boj mezi Německou a Sovětskou armádou a Stalinově roli v něm analyzuje v pořadu Stalin: Muž z oceli, který vysílá stanice Spektrum 15. 8. od 22 hodin, britský historik David Reynolds.
