středa 24. květen 2017 0:00

Atentát na Heydricha očima hollywoodských hvězd

Již 8. června vstoupí do českých kin film Smrtihlav, výpravné zahraniční zpracování atentátu na Reinharda Heydricha, českého odboje a také příběhu samotného „Pražského kata". Nejzvučnější hollywoodská jména ve filmu hrají právě Heydricha (Jason Clarke) a jeho ženu Linu (Rosamund Pike).

Film vznikl podle slavné knihy HHhH a po jejím vzoru se tvůrci se chtěli zakousnout do osobnosti Reinharda Heydricha. „Nešlo o nějakého záporáka z filmů od Marvelu, ale o muže, který existoval, měl rodiče a sourozence a v hrudi mu bilo skutečné lidské srdce. Zítra byste mohli projít kolem úplně stejného chlapa na ulici a ani byste si toho nevšimli," říká představitel Heydricha Jason Clarke známý z filmu o Terminátorovi, Everest, Zero Dark Thirty nebo Úsvit planety opic.


„Na place jsme se snažil navodit atmosféru strachu a nekonečné agrese. Pohybovat se kolem mě tentokrát nebylo moc příjemné. Do takového rozpoložení se nedostanete jen tak uprostřed scény. Existuje jenom tenká hranice mezi tím, kdy jste na place, kdy se chcete dostat do role a držíte to v sobě, a kdy to pustíte ven."

 

„Máme tady co do činění se skutečným zlem," doplňuje ho Rosamund Pike nominovaná na Oscara za thriller Zmizelá, která hraje Heydrichovu snoubenku a později manželku „Lina byla někým, kdo chtěl moc pro sebe . . svým způsobem si to musela prožít skrz manžela. Podle mě se ho zmocnila a viděla v něm něco, s čím se dalo manipulovat. Vzala si ho a udělala z něj něco jako loutku."

 

Film se natáčel na klasický 35mm film, který více odpovídá době příběhu. Epické rozmáchlé záběry Heydrichova světa vyšších vrstev jsou v protikladu s realisticky pojatou kamerou scén odbojářů. Tvářemi odboje jsou Mia Wasikowska (Alenka v říši divů, Cromson Peak), Jana Kubiše hraje Jack O´Connell (Nezlomný, Money Monster) a Josefa Gabčíka ztvárnil Jack Reynor (Macbeth, Free Fire, Transformers: Zánik )

 

„Hodili nás do toho po hlavě," vzpomíná Reynor. „Asi týden jsme točili scénu atentátu. Celou sekvenci. Pamatuju si, že mě překvapilo, jak to všechno vypadá autenticky. Opravdu jsem měl pocit jako bych byl v roce 1942. Ať jste se podívali kamkoliv, nikde nebyl ani náznak současnosti."

 

trailer ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=l9OUT4BZUT8&list=PLMjX-mAaDj_mXhowrCdk5nCPb6235RKvl&index=1

 

O NATÁČENÍ

Jason Clarke, Rosamund Pike, Jack Reynor o příběhu a svých postavách

 

Odpověď nacistů na zabití Heydricha byla vyloženě brutální: města Lidice a Ležáky se stala terčem na základě slabých důkazů, že se v nich ukrývaly klíčové postavy Odboje. Obě byla srovnána se zemí a jejich obyvatelé byli zabiti nebo odvlečeni do koncentračních táborů.

 

„Heydrich byl symbolem nacismu," říká Jason Clarke, který ho hraje. „Stal se ztělesněním toho, čeho se Hitler a jemu blízcí snažili dosáhnout. Měl toho mnoho na svědomí."

 

Heydrich vstoupil do nacistické strany, až když ho několik dní před tím, než se nacisté zmocnili moci, vyhodili z německé armády. Byl vojákem skrz naskrz, a tak je Jimenez přesvědčený, že díky propuštění z armády došlo ke stvoření monstra. „Sebrali mu něco, do čeho vložil kus sebe samého. V nacismu pak viděl další možnost, jak popustit uzdu svému vzteku. Neměl se stát tím, čím se nakonec stal. Možná, že kdyby byl pořád vojákem, kdyby zůstal v armádě, nikdy by na to nedošlo. Představte si, kolik lidí by mohlo přežít nebýt Heydricha. Jediná událost v životě jednoho člověka může změnit celý svět."

Jediného herce s patřičnými schopnostmi a vzhledem schopného ztvárnit Heydricha viděl Jimenez v Jasonu Clarkovi. „Vždy, když se objeví na plátně, má takovou silnou osobnost," říká režisér. „Dokáže být děsivý, ale zároveň charismatický. Je nepřehlédnutelný. To všechno bylo pro postavu Heydricha nesmírně důležité."

 

Jimenez pokračuje: „Nejdůležitější bylo přijít na to, jak moc inteligentní a sečtělý člověk musí být, aby byl schopen přijmout, že hraje skutečného zlosyna. Nechtěl jsem promíjet ani opomíjet žádná zvěrstva, která Heydrich spáchal. Tohle není žádný pokus o jeho polidštění. Ale snažil jsem se proniknout o něco hlouběji do všeho, co o tomto muži víme, abychom mu mohli lépe porozumět."

 

Proto bylo důležité, aby se Clarke zaměřil také na Heydrichovy zájmy, které se netýkaly nacismu, a jak mu jeho schopnosti a postoje pomohly získat moc. „Byl milovníkem klasické hudby," říká herec. „Jeho otec byl skladatelem a on sám byl velice dobrým houslistou. Byl schopným šermířem a v nacistické straně měl privilegované postavení. Vyvolával v lidech strach, ať šlo o Němce, armádní důstojníky nebo místní obyvatelstvo."

 

Jimenez se nechal přesvědčit, že Clarke je tím pravým pro roli, když se s hercem setkal v Los Angeles. Clarka látka okamžitě zaujala. „Cédric říkal, že nemá v nejmenším úmyslu snažit se zachránit Heydrichovi tvář, ale že se chce zakousnout do všech slabých stránek jeho osobnosti, aby ho ztvárnil jako co nejsložitější postavu. Nechtěl, aby se zapomínalo, že to byl obyčejný člověk. Nešlo o nějakého záporáka z filmů od Marvelu, ale o muže, který existoval, měl rodiče a sourozence a v hrudi mu bilo skutečné lidské srdce. Zítra byste mohli projít kolem úplně stejného chlapa na ulici a ani byste si toho nevšimli."

 

„Pro začátek si musíte uvědomit, že se jedná o trojrozměrnou postavu," říká Clarke o tom, jaké je hrát někoho, kdo je na papíře naprostým monstrem. „Reinhard Heydrich byl opravdový muž, který spáchal některé z nejhnusnějších činů v dějinách lidstva. Pro to, co udělal, musí existovat nějaký důvod."

 

Clarke se ponořil do příprav na roli. „Jason je pracant," říká Jimenez. „Na plac přichází převtělený do své postavy. O všem má přehled, snaží se být co nejpečlivější a nikdy si to nechce nějak usnadnit. Své postavě nesmírně rozuměl. V kombinaci s jeho talentem to bylo víc, než jsem od něj původně čekal."

 

Jimenez pokračuje: „Nejvíce mě na tom zaujalo, že se veškeré intriky odehrávají přímo před našima očima. Jak se z Heydricha stal muž, kterým byl. Proč chtěl spáchat činy, které spáchal. Díky tomu získáte povědomí o situaci, v jaké se něco takového mohlo stát."

 

Pro Clarka je pronikání do nitra postavy jednou z nejoblíbenějších činností celého procesu. „Přípravu na roli mám hrozně rád. Nejraději si čtu všechno, co se dá přečíst, ať už to nakonec použiju nebo ne. A pak nastane chvíle, kdy to musíte vypustit ven, kdy už jste na place a snažíte se navodit atmosféru strachu a nekonečné agrese. Pohybovat se kolem mě tentokrát nebylo moc příjemné. Ne, že bych se záměrně choval nepřátelsky. Ale do takového rozpoložení se nedostanete jen tak uprostřed scény. Existuje jenom tenká hranice mezi tím, kdy jste na place, kdy se chcete dostat do role a držíte to v sobě, a kdy to pustíte ven. Bylo mi jasné, že se producíruju v nacistické uniformě."

 

Jimenez souhlasí: „Nemůžete čekat, že budete v jeho situaci, oblečení v takové uniformě, a že to neovlivní vaše pocity. Když je Jason na place, ocitá se v ohrožení – dává do toho všechno. A to se na něm samozřejmě hodně podepíše. Bylo od něj statečné, že přijal takovou postavu za svou, protože se stal někým, koho nesnáší. Pro herce je hodně těžké být někým, koho všichni ostatní nenávidí."

 

Klíčem k převyprávění příběhu SMRTIHLAVA je vliv, který měla na Heydricha jeho manželka Lina. „Nebyl žádným velkým antisemitou," říká Jimenez. „Věřil jedině v to, že Německo by mělo být znovu skvělou zemí. Lina mu umožnila, aby se z něj stalo monstrum. To ona věřila v budoucnost nacistické strany a věnovala se politice."

 

Jimenez obsadil do role Liny herečku Rosamund Pike. „Rosamund je pozoruhodná žena a úžasná herečka," říká Jimenez. „Když jsme se poprvé setkali, zeptala se na jedinou věc: ‚Opravdu chcete natočit tenhle film? Proč?' Bylo to příjemné – většinou jsem to já, kdo se na něco ptá. Chtěla vysvětlit, proč je pro mě tento film důležitý."

 

„Pokládám takové otázky, protože občas se překvapivě stane, že na ně lidé nedokáží pořádně odpovědět," vysvětluje Rosamund Pike. „Vyzvídala, proč chce jako svůj první anglicky mluvený film natočit zrovna tento příběh. Opravdu ho to tak strašně moc zajímá, nebo je to ve skutečnosti jenom projekt, na který má zrovna čas a na který si ho někdo najal? Ale on mě spolehlivě přesvědčil, že to je příběh, který potřebuje říct světu."

 

Rosamund Pike na filmu zaujalo hlavně to, že Heydrichova manželka Lina je silnou postavou. „Jak se lidé dozvídali o natáčení, začali se mě ptát: ‚Věděla jeho manželka, co se děje? Nebo byla jenom obyčejnou ženou v domácnosti, která pořádně nerozuměla tomu, že její manžel stoupá v nacistické straně čím dál výš?' Zdálo se mi zajímavé, že to ve skutečnosti byla právě ona, kdo zařídil jeho postup. Reinhard Heydrich by se nikdy nestal tím, kým se stal, nebýt Liny Von Osten, jejího falešného pocitu nadřazenosti a touhy po moci."

 

Rosamund Pike pokračuje: „Lina byla někým, kdo chtěl moc pro sebe, ale protože byla ženou, v té době to nebylo dost dobře možné. Svým způsobem si to musela prožít skrz manžela. Podle mě se ho zmocnila a viděla v něm něco, s čím se dalo manipulovat. Vzala si ho a udělala z něj něco jako loutku."

 

„Reinhard byl typem muže, který dokázal uspět ve všem, na co sáhnul," říká Clarke, „a já si myslím, že si toho Lina všimla. Měl disciplínu. ‚Je jasné, že mezi námi vznikl vztah, ale je to muž, který bude schopný udělat, co je třeba?' Když si přečtete Mein Kampf, pochopíte, co je Hitler zač. Reinhard byl přesně takovým typem muže. Lina ho pak postrkovala do nacistické strany až do chvíle, kdy se se konečně rozjel a stal se tou nepřehlédnutelnou postavou moci."

 

Jimenez opozorňuje na to, že Jason Clarke a Rosamund Pike sdílí stejný, detailně zaměřený, přístup k práci. To se také odrazilo na tom, jak se jejich postavy poprvé setkávají ve filmu. „Na začátku filmu je ona asi o něco silnější postavou," říká režisér. „Pak jsou na stejné úrovni a potom má Heydrich větší moc. Lina stvořila monstrum. A když stvoříte monstrum, dočkáte se toho, že se vám to vymstí, protože tak už to s monstry je. Lina dostala to, co chtěla. Pro mě se stala zosobněním všech chyb, kterých se dopustili lidé, co si mysleli, že řešením problémů je nacismus."

 

Jedna z prvních věcí, na které Rosamund Pike narazila, když se připravovala na roli, byl rozhovor se zestárlou Linou. „Říká tam, že ‚to byly nádherné časy'," popisuje herečka Lininy vzpomínky na válku. „Ohromilo mě to a zároveň mě fascinovalo, jak přitom úplně zářila a naprosto popírala realitu. Pomyslela jsem si: ‚Tak fajn, myslím, že už vím, co jsi zač.'"

 

„Spolupráci s Rosamund jsem si zamiloval," říká Clarke. „Plánovali jsme to už nějakou dobu. Rosamund je typem herečky, která ví, co dělá, a je v tom velice dobrá. Vznikl mezi námi bezstarostný vztah, na kterém jsme mohli s chutí stavět."

 

Také Rosamund Pike pochopila, že ve světě zla je důležité najít pravdu. „Máme tady co do činění se skutečným zlem," říká, „proto bylo hodně důležité neudělat z nich obyčejná monstra. Na takových lidech je nejděsivější, že můžou být mezi námi. Čím jsou lidštější, tím je to děsivější. Všechny činy v životě vychází z toho, co nás ovlivňuje, doby, do které se narodíme, místa, kam se narodíme, věcem, kterým jsme vystavení. To všechno spolu souvisí."

 

Pokračuje: „Samozřejmě, že během první světové války byla Lina teprve malou holkou. Německo bylo na konci toho konfliktu zničené. Všichni v Německu se styděli za to, že jsou Němci. Viděli svou zemi svrženou do hluboké jámy ekonomické krize. Myslím, že když se na scéně objevil Hitler, stal se pro ně jakýmsi příslibem cesty z toho všeho ven. Pro lidi to bylo strašlivě opojné, protože každý se chtěl osvobodit od břímě hanby."