čtvrtek 22. listopad 2018 0:00

I přes „podzimní depky“ pracuje náš mozek na podzim nejlépe, zjistili vědci

Existuje mnoho výzkumů a dat, které prokazují vliv ročního období na člověka, jeho zdraví i psychiku. V souvislosti s podzimem se nejčastěji akcentuje tzv. SAD, neboli sezónní afektivní porucha. Za těmito třemi písmeny se vlastně skrývá něco, čemuž říkáme laičtěji podzimní deprese.

Zatímco mírná forma se dá poměrně v klidu zvládnout, i když znepříjemňuje život, těžká forma už znamená pro dotyčného docela velký problém. Může dokonce ztratit schopnost zvládat každodenní úkoly, v extrémním případě není schopný se sám o sebe postarat. Američtí vědci však přišli s novým zjištěním, že sezóna má také významnou souvislost s kognitivními procesy v lidském těle, tedy že ovlivňuje paměť, představivost, učení i myšlení. Mozek podle nich funguje nejlépe v létě a paradoxně taky na podzim, zatímco v zimě a na jaře jeho kapacita v tomto ohledu klesá.

 

V zimě a na jaře je mozek až o 4 roky „starší"

 

Jak roční období ovlivňuje část mozku zodpovědnou za poznání zkoumali Američané na vzorku 3 353 starších dospělých (70 let a více), kteří žili v USA, Kanadě a ve Francii. Zaměřili se na mapování myšlení a koncentrace, ale velkou pozornost věnovali také projevům Alzheimerovy choroby či předpokladům tomuto onemocnění propadnout. „Přínosem naší práce může být zejména zjištění, že bychom se měli začít více zaměřovat na diagnostikování lidské demence a péči o pacienty touto obtíží postižené právě v zimě nebo brzy na jaře. Jejich myšlení a soustředění je v té době vlastě v tom nejhorším stavu, co může být," uvedli autoři v odborném lékařském týdeníku PLOS Medicine. Podle nich může být rozdíl v mozkové aktivitě v období léta a podzimu výrazný, oproti zimní a jarní době odpovídá rozdíl v kondici lidského mozku až čtyřem rokům života člověka.

 

Na přechod se připravte. Naučte se třeba telefonní čísla

 

Podle zmíněného výzkumu je tedy náš mozek aktuálně v nejlepším rozpoložení. Zima se ale nezadržitelně blíží a jeho aktivita je předurčená k poklesu. Podle odborníků na trénink mozku se však dá na tuto fázi roku částečně předpřipravit. „Mozek se vyznačuje vysokou neuroplasticitou, což je schopnost přizpůsobení se vnějším podmínkám na základě nových nebo opakovaných podnětů. Jeho trénování má tedy velký význam, i v pozdějším věku člověka," vysvětluje Tereza Procházková z projektu Mentem, který vyvíjí interaktivní online hry pro mozkový trénink. „Na základě mnoha výzkumů bylo dokázáno, že mimo jiné i sociální kontakt a s ním spojená komunikace mají obrovský vliv nejen na psychiku, ale také na nervové buňky mozku. Vhodným tipem k posílení neuronů jsou tedy blízké a intenzivní sociální vazby, které nejen nakopnou náš mozek, ale také pomohou zahnat chmury spojené s úbytkem slunečního svitu, který ohlašuje nadcházející zimu," radí Procházková.

 

Dalším užitečným tipem pro posílení mozku před zimou je podle ní plnění různých výzev, které si můžeme sami stanovit. Naučte se třeba zpaměti telefonní čísla rodinných příslušníků nebo jízdní řády dopravních prostředků, které často využíváte. Nejlepší je spojit tuto paměťovou hru s oblastmi z běžného života. Eva Fruhwirtová, která založila první českou mozkohernu, zase doporučuje zvláště s přicházející zimou sáhnout po mozkohračkách.

 

„Jsou to chytré hry a hlavolamy. Nejenže zpříjemní dlouhé zimní večery, ale zapojíte také rodinu a především mozek. Zábavnou formou potrénujete koncentraci, paměť i prostorovou orientaci," doplňuje Fruhwirtová. V neposlední řadě lze využít taky počítačové trénovací programy, na internetu jich najdete celou řadu a některé i v češtině.

 

Mozkové závity nakopne i korálovec ježatý

 

Kdo by se chtěl na zimní lenivou mozku nachystat, může taky sáhnout po korálovci ježatém. Jedná se o u nás ne příliš známou čínskou medicinální houbu, kterou dohledáte i pod latinským názvem hericium. Houba má zvláštní podobu, připomíná totiž lví hřívu, a údajně je velmi chutná, takže našla uplatnění v čínské a japonské gastronomii jako kulinářská pochoutka připomínající chuť mořských plodů. V Česku je k nalezení vzácně, seženete ji spíše ve formě extraktu. Korálovec se pyšní poměrně různorodými účinky, kromě schopnosti harmonizovat žaludek a trávení hlavně působí na regeneraci a stimulaci nervových buněk. Už staří Číňané ho používali k podpoře mentálních funkcí a paměti i soustředění. U nás jsou často jeho konzumentem studenti, kteří ho ocení ve zkouškovém období.

 

„V současnosti je hericium předmětem mnoha studií, které zkoumají jeho schopnost stimulovat produkci NGF (nervového růstového faktoru, pozn. redakce). NGF je bílkovina, která ovlivňuje růst a život nervových buněk. Nízká úroveň NGF má vliv například na vznik Alzheimerovy nemoci či demence," říká Milan Schirlo, dlouholetý praktik tradiční čínské medicíny a majitel české firmy MycoMedica, která se specializuje na výrobu produktů z vysoce kvalitních medicinálních hub.

 

„Poslední výsledky ukazují, že hericium má schopnost stimulovat syntézu NGF a tím výrazně zlepšovat kognitivní funkce pacientů. Podporuje taky tvorbu myelinu, což má pozitivní vliv na pacienty s roztroušenou sklerózou. Regeneruje nervové buňky a podle některých zdrojů dokonce zvyšuje počty neuronů a jejich větvení, takže může zlepšovat paměť a zvyšovat inteligenci," uzavírá Schirlo. Dodává však, že medicinální houby je třeba užívat dlouhodobě a nemají okamžitý účinek jako běžná léčiva. Pokud tedy chceme hericiem nabudit mozek na zimu, měli bychom jej využívat už teď.